Valeria Ilyavarnae

Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Goto down

Valeria Ilyavarnae

Odoslať pre Valeria Ilyavarnae za So 8 jún - 20:23

Jméno: Valeria Ilyavarnae
Věk: 20 let
Pohlaví: Žena
Rasa: Elfka
Povolání: Hudebnice
Zaměření: Stavitelka
Schopnosti: O rase elfů je dobře známo, že jejich spojení s přírodou je nesmírně silné - o mnohých se ví, že dokáží rozprávět se zvířaty, jiní prý znají všechny rostliny na celičkém světě, další pak jsou skvělými lukostřelci a jiní se bryskně ohánějí zbraněmi. Každý tu má své místo, lidé by možná řekli povolání, a žije jak umí a jak je mu dáno, ovšem mezi lidmi mají své přední místo Stavitelé. Bývají zpravidla velmi odlišní od ostatních elfů a to nejen svým neobvyklým vzhledem, nebo znamením Srdce, nýbrž také svou niterní povahou - snílci, snad lehce naivní, však veskrze spravedliví a upřímní ve své nevinnosti, kteří skálopevně věří v lepší svět, o nějž se všichni mohou svým dílem přičinit. Nikdo neví, z čeho pramení jejich moc, ovšem nejmoudřejší z elfského rodu se domnívají, že to má co do činění s jejich ohromnou představivostí a fantazií, díky které pak vytvářejí v mysli vize svých přání, jak by se daná věc měla změnit a jejich moc, či snad zem sama, jejich touhu vyplní. Zvláštní je, že tak jako čarodějové používají pro upevnění svých kouzel slova, složité pentagramy, tak v podobném smyslu nejspíše využívají svého hlasu a hudebních nástrojů, někteří mocní Stavitelé z dávných dob prý dokonce i tance, ale pravým významem tohoto konání si není nikdo jist, tudíž se všechny dohady zakládají jen na nejistých tušeních.
Charakter: Tuhle ženu jednoduše nemůžete přehlédnout - má vyšší velmi pěknou a štíhlou postavu alabastrově bledé pleti, její tvář je podlouhlá oválná s výraznějšími rysy, ale ne přímo ostře řezaná. Rty má plnější, nosík trošku špičatěji trčí kupředu z té tváře a její oči jsou přenádherné kousky jantaru prozářené svitem svic a to vše obklopuje ji závoj hedvábně jemných vlasů v barvě právě padlého sněhu. Tu bujnou hřívu občas stahuje zlatavou stužkou, kupříkladu když se hodlá přidat k nějaké práci, ačkoliv ji lidé raději vidí s cistrou, než s lopatou. Pohyby této dámy jsou elegantní, chůze lehká a jistá, a aura, která ji obklopuje vnáší i do zmučených srdcí blikotající světélko naděje.

Každý, kdo ji pozná dobře ví, že volí smír a přátelské jednání před bojem a agresí - ačkoliv se většině lidí jeví bezbranná a křehká dokáže se totiž o sebe postarat. Je ochránkyní slabších, bohyní míru v dobách sváru, ale rozlítí-li se, pak bych nechtěl být oním chudákem, který má stát s kamennou tváří proti její zlobě. Příroda sama jako by jí naslouchala, zvěř mnohdy ani nepotřebuje rozkazu, aby vyplnila její přání a matička Zem vyslyší její prosby bez debat a vzdoru - k tomu všemu jí stačí jen její nástroj a kouzelný hlas v tom zlatém hrdle. Říká se, že ženu ani květinou neuhodíš - který pošetilec by zkusil uhodit Stavitele.
Historie: Daleko na jihu, až za hranicemi všech známých království, leží svět skrytý uprostřed lesních hvozdů - zde leží země elfů. Prastaré vysoké a hustě rostlé stromy k sobě tiše ševelí ve větru, zatímco v korunách hnízdí ptáci a pod nimi se prohánějí celá stáda zvěře. V této tajuplné říši stále ještě existují tajemství a legendy, jež jsou pro jiné rasy již dávno mrtvé - pokud hledáte vodní nymfy, nebo drobounké zářící víly, či láká Vás sněhobílá laň, pak jste tu správně, ale není rozumné usilovat o život těch tvorů. V samotném středu hvozdů dlí dub a jeho prastará dryáda, u jejíchž kořenů se rodí snad vše - vždyť sahají téměř do samého srdce světa, a právě tady se zrodilo dítě, o němž hovoří legendy. Prastará věštba praví, že mocný rod vyhyne, když vyrovnají se váhy tohoto světa, a teprve až přijde zas doba temná, pak zrodí se dítě, jež nastolí zas spravedlnost. To dítě pak procitne za horkého léta, však vlas jeho nabude barvy padlého sněhu, vzduch poprvé polkne v klíně Srdce a na těle ponese jeho znamení, a že naděje plamen hoří v jeho nitru tak okna do duše budou v barvě sluneční. Toto dítě znovu ukáže světu moc Stavitelů.

Dávno už tomu, co kosti vrhla vědma slepá - poslední ze Stavitelů s očima v barvě lučního medu, ale její slova se předávala dál a dál, než přišel ten den. Svět upadal do víru válek, temnota roztahovala svá křídla s krutým smíchem a nadešel čas, aby se proroctví naplnilo. Děvčátko pojmenovali Ilyavarnae, neboli ochránkyně všech, a snad ze strachu z toho, co by mohlo přijít učili všichni pilně v nejrůznějších oborech, a, ačkoliv se učila ráda a pilně, častokrát jen zasněně chodívala lesem a hledívala ven za jeho hradby. Nikdo ji nemohl naučit řemeslu, které už bylo tolik generací mrtvé, a že elfové žijí déle, než mnozí jiní, tak musela své nadání odhalit sama, ale v hloubi nitra cítila, že to nemůže být zde.

Vyšvihla se na hřbet věrného bledého hřebce, který jí byl věrným společníkem, jen ve skrovném šatu a s prostou dubovou holí, ale shromážděním to zašumělo nervozitou. Tohle bylo rozloučení, nemohli jít proti rozhodnutí, které si zvolila, a tak jen přidali něco zásob na cestu a smutni se loučili se Stavitelkou, doufaje, že nastolí ve světě spravedlnost a nebude ji to stát život. Ona ale s naivními vizemi, přítelem a cistrou vesele si kráčela světem, kde mohla přiložila ruku k dílu a dobří lidé vždy našli skývu suchého chleba a seno na přespání. Občas se k ní někdo připojil, občas chodívala sama, ale nikdy se necítila osamělá - jen ona věděla, že hůl, kterou svírá je z kmene Srdce a dodává jí odvahy, když už ona sama začíná ztrácet víru. Kam ale až dojde a co ji po cestě potká je stále v otevřené knize osudu - vepsané ve hvězdách.
BOS: Str - 2, Def - 2, Int - 5, Res - 4, Spd - 5, Stm - 3
avatar
Valeria Ilyavarnae
LVL1

Počet príspevkov : 2

Zobrazit informácie o autorovi

Návrat hore Goto down

Re: Valeria Ilyavarnae

Odoslať pre Alex Inferno za Ne 9 jún - 6:59

POVOLENÉ
avatar
Alex Inferno
LVL2

Počet príspevkov : 62

Zobrazit informácie o autorovi

Návrat hore Goto down

Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Návrat hore


 
Povolenie tohoto fóra:
Nemôžete odpovedať na témy v tomto fóre.